Mácha je fajn, do té doby než se ho musím učit nazpaměť!

29. března 2011 v 23:13 | Karkulka |  Diary
Dospěla jsem k názoru, že Mácha je fajn, do té doby než se ho musím učit nazpaměť! Svatá to pravda. Už mi z toho krapítek hrabe. Ale můj smysl pro dramatičnost si to ale užívá. Problém ovšem je, že jsem se u toho naučila dramaticky máchat rukama a hulákat takovým způsobem, že by se za to nemusela stydět kdejaká afektovaná --ech-- slečna ?! Myslím, že se toho už nezbavím. Nejsem si jistá jestli se mi to líbí nebo né ( spíše se přikláním k ne ).
Jinak jde můj život pořád a pořád stejně. Upadá to trošku do stereotypu. Stres z přijetí ve škole, zhoršení známek, knížky, nedostatek peňez, stěžování kdykoliv na cokoliv a tak dále a tak dále... Však to znáte (nebo taky né)
Proto jsem při dnešním koukání (mírně řečeno) do blba (černa pokoje) jsem přemýšlela nad svým dosavadním živořením a dospěla jsem k názoru, že jsem asi opravdu neukázněný puberťák (Br!). Rozhodlla jsem se proto, že to změním a vrátím se ke svému mírně praštěnému já. Kupříkladu jsem se rozhodla, že si budu číst jen o přestávkách, dvě hodiny po příchodu ze školy a MOŽNÁ i večer jen sobota je volná. Jelikož jsem zjistila, že čtení mi zabere nejvíc času a nejspíš to bude hlavní důvod proč se neučím. (jo fakt by ty známky bývaly mohly být lepší). Současně jsem se rozhodla, že se budu víc věnovat učení. (Ha-ha)

A přidala pár předsevzetí : 1. Budu trénovat pozitivní myšlení (Oohhmm doostaanuu se na škooolůůů !)
2. Budu posílat lidem šťastné a milé myšlenky (když mě naštvou tak hodně peprné)
3. Omezit házení vražedných pohledů (to je pouze pokus, nic neslibuji)
4. V noci opravdu spát (pokud nebudu u své sestřičky - u ní by se to fakt nepovedlo)
5. Začít pravidelně cvičit jogu (né jen v pátek když jsem čirou náhodou doma)
6. Za měsíc přečíst alespoň dvě knihy
7. Být milejší na lidi co nemám ráda
8. Pokusit se nepředstírat, že lidi kolem sebe poslouchám, ale doopravdy je poslouchat
9. Začít s kurzem sebeovládání
10. Omezit zastírání na minimum
11. Zkrotit svou nevymáchanou pusu, nebýt drzá na okolí a tím si nedělat problémy u učitelů
12. Pomstit se učitelce za to, že mě nesnáší (Muhaha)
13. Používat takovou tu věc v hlavě co se používá k myšlení a obnovit všechny stará data (moje zapomnětlivost mě už vážně štve)
14. Dodržet všechna předsevzetí !

Hádám, že moc věcí ze seznamu nedodržím, ale snít může každý !
Tak pojďme a sněme a pro uskutečnění vysněných přání se probuďme a konejme !
 

4. Kapitola

15. března 2011 v 18:39 | Karkulka
Ano je to tu čtvrtá kapitola. Jak nečekané. K této kapitole můžu jen říct, že se mi vůbec nelíbí je přepisovaná tolikrát až to fakt není hezký. To je čistě můj názor.

4. Kapitola
Pohled Ally
Bolest prostupovala celým jejím tělem. Byla jí natolik pohlcena, že si nevšimla, že jejího vraha něco vyrušila a on byl nucen odejít. Bolest se vždy ozývala v místech kde ji uhodil nebo pořezal ale co jí překvapilo a rozhodně nečekala v místě kolem srdce. Věděla, že dnes přijde a s ním přijde i její konec a tentokrát s tím byla naprosto smířená. Nebála se. Ničeho. Strach a bolest ji nijak nerozhází, prožila jí už tolik, že si na ní už zvykla. Vždy jí říkali, že je tak trochu masochista. Ona ale bolest necítila tedy takovou jako jiní za normálních okolností. Byla jí naprosto vyvedená z míry. Srdce jí bilo tak silně, že měla pocit, že jí za chvíli vyskočí z hrudi. Vyděšeně přemítala o tom co se stalo. Slíbila si přece, že se to už nestane. Nikdy. Už nikdy to nechtěla znovu prožít. Ten pocit byl tolik známí a tak bolavý. Věděla, že se to znovu stalo, to co si od jisté doby odpírala. V hlavě jí znělo zoufalé "Né". A hned na to omdlela.

Jako Robinson !

15. března 2011 v 18:36 | Karkulka |  Stories
Po dlouhé době něco přidávám. Je to další slohovka ze školy. Tentokrát na téma "Já na pustém ostrově". Příjemné čtení.

Kolem hlavy jí zněl mořský vánek a do uší jí přicházel lehký a systematický šum moře. V nose cítila jemnou slanou vůni moře mísící se s vůní rybiny a v dáli slyšela krásný zpěv delfínů. Zhluboka se nadechla, aby vše vstřebala maximálně jak jen to jde. A náhle vdechla něco nechutného! Slaného? Písek…?!
Pomalu otevřela očko po očku a opatrně se rozhlédla kolem sebe. Byla zvyklá, že se jí zdají nepřirozeně živé sny, ale tohle bylo i na její bujnou fantazii trošku moc silné kafe. Začala mrkat v zoufalé snaze, že vše kolem ní zmizí a ona se octne zpět ve svém pokoji. Po hodinové snaze to vzdala a začala se štípat do ruky a naivně stále věřila, že tohle všechno je jen podivný výplod její fantazie. Když ani tohle nezabíralo , pomaloučku se s tím začala smiřovat. A že to bylo opravdu pomalé! Nejprve byla vyděšená, potom začala lamentovat, že je snad prokletá. Proč se tohle děje zase zrovna jí. Ano. Ona musí mít vždycky něco extra! Ponuře se zasmála. Tohle jistě bude ještě zajímavé.
 


3. Kapitola

11. února 2011 v 23:03 | Karkulka |  Stories
Že budu pokračovat se už asi ani nečekalo, ale opak je pravdou... :D. Nejzajímavější ovšem je, že tahle kapitola je dopsaná už měsíc a já ji zapomněla zveřejnit. :D Začínám být čím dál tím víc sklerotičtější. Ach to stáří, už se na mě podepisuje :DD
Už vás nebudu zdržovat/otravovat svým kecáním a přeju hezké čtení této mini kapitolky.

3. Kapitola
Pohled Rafaela

V žáru červencového slunce

31. ledna 2011 v 22:34 | Hledačka
Moje práce na slohu :-)  (výklad-prej :D)

V žáru červencového slunce

Ležela v písku, hlavu lehce zakloněnou nastavenou červencovému letnímu žáru slunce. Vychutnávala si ten okamžik naplno. Před ní zurčel křišťálový potok , ve větvoví vysokých, okolních stromů cvrlikali ptáčci a v zelené, vysoké trávě je doplňovala veselá melodie cvrčka.
Slunce se nahoře usmívalo a pozorovalo tu nádheru s ní. Uvolněně pozorovala dění kolem sebe. V přírodě se s ničím nespěchalo, né jako v rušném městě, ve kterém žije. Tady bylo vše jiné, Božský klid a přesto život. Hluk a přesto ticho. Byla to příjemná změna. Vypustit vše z hlavy a jen odpočívat a nemyslet na nic krom té nádhery všude kolem.Myslela si, že tu harmonii kolem ní nemůže nic narušit, kdo by taky chtěl, když je to taková nádhera.

Tohle měl být tripple drabble ale zase to nevyšlo :D

31. ledna 2011 v 20:47 | Hledačka |  Stories
Ahojky, dneska přidávám asi jednorázovku :D jelikož jsem se s počtem 514 slov nevešla do tripple drabblu :D... zase... Tak přeji pěkné čtení!

Zadaná slova - plínka, žvýkačka, věneček, holinky, úřad.
Počet slov - 100 - 300
Žánr - Romantika

Double Drabble - tedy měl být :D

30. ledna 2011 v 23:01 | Hledačka |  Stories
No tohle měl být double drabble, ale jaksi jsem se nevešla počtem slov no a odmítám mazat s těmi úžasnými slovy co mi vybrala Pája se opravdu moc dobře spolupracovat nedá. Takže se omlouvám :D !
Zadaná slova :Snob, Yetti, potupa, okurka, bota.
Počet slov : 200
Žánr : Romantika

Double Drabble

30. ledna 2011 v 22:06 | Hledačka |  Stories
Ten drabble se stává stále populárnější a populárnější, tak jsem se rozhodla, že nebudu pozadu a sem nějaký vložím.
Info : Slova vymýšlela moje zlomyslná kamarádka Pája(Pátralka) díky ti ! :DD
Zdaný slova : Mokro, noc, zahradník, královna Pája, jáma.
Počet slov : 200
Žánr : Romantické

Dary bohyně Isis

9. ledna 2011 v 19:31 | Hledačka |  My lovers - my books

scvsv
Životopis:
Traci Harding
je australská spisovatelka. Narodila se a vyrůstala v Carlinhfordu na západním předměstí Sydney v Austrálii. Její práce spojuje fantazie, fakta, historii a esoterické názory. Její zájmy už od mala byly "hudba, kluci, snění a vyprávění." Po ukončení školy poprvé začala projevovat zájem o hudbu . Později začala psát povídky, romány, filmové scénáře. Psala už od dětství a dodnes nepovažuje literární tvorbu za práci, ale za milovanou zábavu. Její dosavadní romány , v nichž se autorka inspiruje historií, měly velký čtenářský ohlas. Společně s manželem provozuje webové stránky, oba se věnují rovněž počítačové grafice a navrhování knižních obálek, plakátů a podobně.také patří k zakladatelům prosperující produkční společnosti.Traci se svým manželem Davidem a dvěma dětmi Sarah a Johnem žije stále v Novém Jižním Walesu, nejlidnatějším australském státě.

Hlavní postavy:
Ashlee Granvilleová-
Hlavní hrdinka této knížky.Je krásná (kaštanové vlasy, hnědozelené oči a snědá pleť) je hrozně tvrdohlavá a jde si tvrdě za tím co chce.Nemá ráda svůj svět kde ji otec nutí žít podle určených hodnot pro její původ a otce samotného protože podle chování k ní se za ni stydí. Ashlee pro úspěch své mise je schopná se čehokoliv vzdát i své lásky. Miluje svou rodinu i přátele chce pro nejen to nejlepší, hrozně ráda cestuje a poznává. Ale Ashlee není normální člověk ovládá totiž nadpřirozené schopnosti je tzv. médium ( vidí aury, dokáže procházet zdmi, dokáže čarovat, číst myšlenky a komunikovat s druhým světem). Její velkou a jedinou láskou je Ernest o němž teď, ale hodně pochybuje zvláště o jeho čestných úmyslech.


Kam dál